Nezařazené

4 Pa test prokáže, zda vám nehrozí riziko otravy oxidem uhelnatým

Máte doma plynovou karmu či plynový kotel? Pokud ano tak možná nevíte, že tyto spotřebiče jsou nejrizikovější pro vznik podmínek způsobujících otravy oxidem uhelnatým. A to i otravy se smrtelnými následky, kterých je v Česku několik desítek ročně.

K posouzení toho, zda je váš spotřebič v pořádku a k vyloučení rizika se používá tzv. 4 Pa test. Ten slouží ke kontrole mezních hodnot podtlaku pro bezpečný provoz plynových ohnišť (hořáků) jak v kotelnách, tak i v domácnostech.

Zabiják jménem oxid uhelnatý

Statistiky jasně ukazují, že oxid uhelnatý má na svědomí život desítek lidí ročně, kteří jsou tímto nebezpečným plynem otráveni. K otravám přitom nejčastěji dochází přímo v domácnostech. Symptomy otravy jsou špatně rozpoznatelné a patří mezi ně bolesti hlavy, celková únava, bolest svalů a kloubů, nevolnost či zvracení. Nejohroženějšími skupinami jsou malé děti, těhotné ženy, důchodci a lidé s dýchacími obtížemi.

Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez chuti a bez zápachu, je lehčí jak vzduch a je nedráždivý. Je velice jedovatý neboť blokuje přenášení kyslíku krví. Oxid uhelnatý vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv (uhlí, benzínu, ropy, zemního plynu, zkapalněného plynu a dřeva). Ke kompletnímu spálení fosilních paliv je zapotřebí velkého množství vzduchu, což vyžaduje kvalitní ventilaci (přívod čerstvého vzduchu). Je proto zapotřebí, abyste zajistili přístup vzduchu pro všechna zařízení u kterých dochází k hoření, jako jsou kotle, karmy, krby, plynové sporáky, kamna a další.

Co lze zjistit 4 Pa testem

4 Pa-Testem je možné kontrolovat zajištění dostatečného množství vzduchu pro spalování při souběžném provozu topeniště a odsávací jednotky. Laicky řečeno, díky tomuto testu zjistíme, zda mají hořáky dostatek vzduchu v maximálním provozu.

Princip 4Pa testu: je založen na měření diferenčního tlaku mezi kotelnou a referenčním místem (venkovní vzduch nebo schodiště.

Využití 4 Pa testu

Jedná se o jednoduchý, cenově výhodný a transparentní postup. Není nutný zásah do zařízení a měření diferenčního tlaku je téměř nezávislé na počasí.

Doba testování je variabilní podle místních podmínek, nicméně neměla by přesáhnout desítky minut.

Jak tedy ochránit domácnost před oxidem uhelnatým?

Sebelepší test, tedy i 4 Pa test, může přijít pozdě. Lepší je prevence a dbát na několik zásad, které vás ochrání před nebezpečím nedokonalého spalování.

• Nejlepším způsobem pro včasné varování před oxidem uhelnatým, je mít vhodný detektoru oxidu uhelnatého.
• Nechtě udělat pravidelné kontroly všech palivových spotřebičů revizním technikem a to minimálně jednou ročně.
• Spotřebiče na zemní plyn a uhlí by měla být pravidelně kontrolovány a čištěny.
• Pokud používáte plynový sporák zajistěte dostatečný přívod vzduchu například větráním. Také plynové hořáky produkují oxid uhelnatý.
• Nikdy nepoužívejte sporák k vytápění kuchyně!
• Pravidelně v domácnosti větrejte.
• Dávejte pozor na příznaky otravy oxidem uhelnatým. Bolest hlavy, svalů a kloubů, únava, ospalost a nevolnost.
• V případě zjištění vysoké hladiny oxidu uhelnatého, neprodleně volejte záchranku a hasiče, třeba na linku 112, otevřete okna a dveře a opusťte daný prostor.

Vyměnili jste kotel? Výborně, tím ale práce nekončí. Věděli jste, že po jeho instalaci musíte nechat udělat revizi celé spalinové cesty?

Je to stejné jako když doma uklízíte. Nestačí všechno nahrnout pod koberec a myslet si, že je díky tomu všechno v pohodě. Vnější první pohled totiž může klamat. Když vyměníte jednu součástku komplexního systému pro odtah splodin, je potřeba zkontrolovat, jestli to k sobě všechno pasuje.

Vyměňujete-li tedy kotel, je třeba nechat si udělat i revizi komína. V případě, že komín neodpovídá Vašemu novému kotli, může v krajních případech totiž dojít i k velmi nepříjemným nehodám.

Před několika měsíci začala fungovat mobilní aplikace a internetová stránka www.cisty-komin.cz. Netradičním způsobem upozorňuje na problematiku znečišťování ovzduší.

Projekt neziskové organizace Čisté nebe, se rozeběhnul na území Moravskoslezského kraje. A o co konkrétně jde? Je to velice snadné. Koukáte kolem sebe a fotíte „čoudící komíny.“ Do interaktivní mapy pak zadáte pouze místo pořízení a četnost „čmoudění.“ Za zajímavost jistě stojí i fakt, že není kouř jako kouř.

Účelem této aplikace je pak především zamyšlení se nad problémem špatného vytápění. Na stránce najdete i test na jednoduché měření tmavosti kouře. Podle zbarvení poznáte míru znečištění. Je tak vcelku jisté, že bílý kouř plynového kotle, nikdo nevyfotí. Ovšem černý, silný a dusivý kouř můžete zaznamenat. Tím, že aplikaci z větší části tvoří uživatelé sami, dostávají i zpětný odraz skutečného stavu „nezdravých komínů,“ už nejenom na území Moravskoslezského kraje. To, že se ikonky kouřových obláčků, představující záznam o čmoudícím komínu dostávají i na západ, svědčí o tom, jak velkého ohlasu tato služba dosáhla.

A jak vlastně topit, abychom si škodliviny nepouštěli přímo „pod nos?“ Otázka by spíše měla znít: „Čím netopit?“ Všeobecné doporučení tvrdí, vyvarovat se spalování plastů, polystyrenu, plastových fólií, PET lahví, chemicky ošetřených dřevěných palet, nápojových kartónů, celobarevných letáků a časopisů, pneumatik, či zbytků potravin. Bohužel i přemíra kotlů na tuhá paliva má negativní důsledky na lidský organismus.

Tuhé znečišťující látky a oxid siřičitý, vyskytující se právě při spalování tuhých paliv, neblaze ovlivňují činnost horních cest dýchacích, imunitní systém, způsobují bronchitidu i astma. Dioxiny, stejně jako těžké kovy, zase způsobují poškozování nervové soustavy a metabolismu. Mimo to jsou silně karcinogenní. Dopady na zdraví jedince mají i polyaromatické uhlovodíky a formaldehyd.

Nerezové komíny jsou obvykle dodávány jako jednoduchá stavebnice. Kromě základních částí můžete využít různé komponenty, přídavné díly, redukce pro komín apod. Jednotlivé díly komína se zasunují do sebe a navzájem upevňují kovovými sponami. Nerezový typ komína nepotřebuje pevný podklad, protože se montuje na komínovou konzolu připevněnou ke zdi.

Naproti tomu zděný komín většinou potřebuje základy. Proto je stavba zděného komínu většinou součástí samotné výstavby nového domu. Zděný komín lze sice k budově přistavět i dodatečně, nicméně někdy to není možné kvůli požadovanému umístění kamen.

Co se týká srovnání po stránce funkčnosti, jak zděný komín, tak nerezový komín jsou vhodné pro všechny typy používaných paliv a spotřebičů, tedy pro topení plynem, uhlím, dřevem i peletami. Oba se vyznačují srovnatelně dlouhou životností a trvanlivostí použitých materiálů.

Nerezové komíny jsou obvykle třívrstvé. Skládají se z vnějšího nerezového pláště, tepelné izolace a vnitřní vložky, která může být podle typu buď keramická, nerezová, nebo v některých případech i plastová.

Vícevrstvé nerezové komíny se používají při stavbě nových komínu.  Pro rekonstrukce starých zděných komínů se používají hlavně nerezové komínové vložky.